Osvětim
Denní rutina
Ráno
Budíček
- budíček byl ve 4 hodiny ráno, Němci řvali a bušili na dveře - všichni
museli okamžitě vyskočit z pryčen, ať byla zima nebo horečka
- úklid postelí byl pod dohledem - přikrývky museli být složené do přesného
tvaru, vše zarovnané. Každá chyba mohla znamenat bytí nebo kolektivní trest
- po budíčku následoval chaos - povely, nástup na appel, často bez času
na sebrání síly. Každý pohyb byl pod dohledem a jakýkoliv pokus o zpoždení znamenal trest
Sčítání
- sčítání začalo hned po nástupu a trvalo klidně celé hodiny. Vězni stály bez pohnutí,
v řadách, často promočení a zmrzlí, s očima upřenýma do prázdna a pohnut se znamenalo riziko trestu
- každý musel být přítomen i mrtvý se přinášeli na místo. Bez nich by neseděla čísla
a celý blok by mohl být potrestán
- když se počet neshodoval, začalo vše od znova klidně i několikrát. Lidé kolabovali,
padali k zemi, ale museli stát dál dokud německý důstojník řekl, že to stačilo
Práce
- po sčítání se vyráželo v zástupech, za křiku strážců a štěkotu psů. Šlo se kilometry pěšky
bez jídla, bez síly
- práce byla otrocká - tahání kamenů, kopání země, těžké nástroje v promrzlých rukou
- pracovníci padali vyčerpáním a nikdo je nezvedal. Kdo zpomalil, schytal ránu nebo zůstal ležet
- i když nohy už sotva drželi, tempo nesmělo klesnout. Bití pokračovalo do poslední chvíle
- hlad sílil, tělo bolelo, ale neexistoval odpočinek jen monotóní dřina a sklopená hlava
- cestou zpět se často nesli mrtvý a poté znova nástup, ticho a počítání
Poledne
Oběd
- oběd byl uprostřed práce, ale neznamenal odpočinek. Někdy se jedlo v kleku nebo ve stoje na poli,
jindy vůbec - podle nálady dozorců
- jídlo byla řídká, vlažná polévka - voda s několika kousky zelí a zbytky z minulých dní.
Misky se nepily, ale hltaly, dokud se dalo
- všude kolem špína, chlad a zápach. Vězni jedli s rukama umazanýma od hlíny, často v tichu,
protože každé slovo mohlo znamenat ránu
Večer
Večerní sčítání
- po návratu z práce čekalo vězně další sčítání. Unavení, špinaví,
hladoví a přesto museli znovu stát v řadě, bez pohnutí
- trvalo to dlouho. Mrtví se opět přinášeli a museli být zapsaní stejně jako živí.
Každé číslo muselo přesně sedět
- když něco nesouhlasilo, začínalo vše od začátku. Někdy se stálo hodiny, v dešti,
v mrazu, až do tmy dokud vše nebylo jak má být.
Večeře
- byla podobná obědu - řídká polévka nebo malý kousek chleba, někdy s trochou margarínu či neidentifikovatelné pomazánky
- všechno se jedlo rychle, bez možnosti přidat si. Hlad zůstával a většina šla spát s prázdným žaludkem
- slabší vězni si jídlo schovávali na ráno, ale riskovali, že jim ho někdo ukradne - nebo že za to dostanou trest.
Noc
Noc v barácích
- uvnitř panovalo chladno, vlhko a těžký vzduch. Vězni spali namačkaní vedle sebe na dřevěných pryčnách,
často tři i čtyři na jedné
- spánek byl přerušovaný - někdo kašlal, někdo měl zimnici, jiný křičel ze spaní. Strach, hlad a vyčerpání nedaly tělu klid
- Kdo musel ven na latrínu, riskoval, že se už nevrátí. Stráže venku mohly bez varování střílet
Ticho a temnota
- po celodenní dřině padlo na baráky těžké, dusivé ticho. Nikdo nemluvil - nebylo co říct a nebyla síla to říct
- tma přikrývala všechno - špínu, těla i zoufalství. Pryčny se ztrácely ve stínech, jen sem tam zašustil hadr nebo zavrzalo dřevo
- čas jako by se zastavil. V té tmě nebylo večera ani noci jen nekonečné čekání na další den, který bude stejný jako ten předchozí
Nespavost
- spánek nepřicházel snadno - i když tělo bylo vyčerpané, mysl zůstávala vzhůru. Strach, vzpomínky a hlad nedaly pokoje
- mnozí leželi s otevřenýma očima celé hodiny, poslouchali dech ostatních a přemýšleli, jestli vůbec přežijí další den
Tresty a vraždění
Plynové komory
- plynové komory byly smrtící pastí - lidé v nich čekali na poslední okamžik, bez naděje a vědomí, co je čeká
- zavřeli je dovnitř, dveře zabouchli, a do místnosti začal proudit jedovatý plyn. Boj o dech byl krátký, ale krutý
- po chvíli byla místnost tichá, mrtvá. Těla byla pak vytažena, spálena nebo pohřbena v masových hrobech
Hlad a vyčerpání
- hlad byl neustálým trýzněním, které rozbíjelo tělo i mysl. Žaludek křičel, ale jídla bylo málo a často nekvalitní
- vyčerpání přicházelo rychle - práce, strach a hlad vysávaly poslední síly, mnozí kolabovali přímo na místě.
- slabí byli rychle odstraněni - smrt nebo vražda byla často jediným „řešením“ pro ty, kdo už nemohli dál
Popravy zastřelením
- popravy byly rychlé a bez milosti, vězně přiváděli na určené místo, často před zraky ostatních, aby zastrašili všechny přítomné
- výstřel do hlavy znamenal okamžitou smrt, bez možnosti posledního slova nebo obrany, vždy vykonaný s chladnou precizností
- těla byla ponechána ležet na místě, bez jakéhokoliv pohřbu nebo úcty, jako děsivá připomínka pro ty, kdo stále přežívali
Lékařské pokusy
- lékařské pokusy byly brutální a neetické, vězni byli používáni jako pokusní králíci bez souhlasu a bez slitování
- testovali se nové léky, operace bez anestézie nebo extrémní podmínky, které měly prokázat „vědecké“ teorie za každou cenu
- mnoho vězňů zemřelo přímo během pokusů, ti, co přežili, zůstali s trvalými následky nebo celoživotním utrpením